...

Kateřina (33)


Majitelka penzionu Sněžná
Soutěžící kategorie: Maminka podnikatelka
Za Kateřinou jsme se vypravili do Volar, nejen na prohlídku jejího útulného penzionu, ale taky proto, abychom se poznali s ní a jejími třemi dětmi, společně poobědvali a vyslechli si její příběh.

Podnikatelské začátky

Chtěla jsem co nejlépe skloubit práci a mateřství, tedy co nejvíce času trávit se svými dětmi, ale zároveň mít svůj vlastní projekt a růst i profesně. Když manžel s kamarádkou přišli s nápadem provozovat penzion a záhy jsme objevili kouzelnou roubenku s úžasnou atmosférou, věděla jsem, že to je ono. Roubenku pořídíme, budeme provozovat, postupně zvelebíme... Naším největším nepřítelem byl zpočátku a vlastně pořád je čas. Pro mě s mými „skoro trojčátky“ a pro kamarádku, rovněž se třemi malými dětmi, je největším limitem právě najít si chvíli klidu na práci. Naštěstí jsme obě před mateřskou pracovaly na manažerských pozicích ve velkých firmách, a proto pro nás začátek podnikání nebyl nijak náročný po stránce organizační. Na místě jsme zpočátku řešily spíše personální a provozní záležitosti, které naše nápady na rozvoj roubenky brzdily. Vždy jsme ale i přes nezdary pokračovaly v našem projektu dál a nevzdaly se. Daly jsme si jasný cíl. Aby u nás bylo hostům dobře. To bylo to nejdůležitější. A to mělo začít v útulných pokojích a končit výbornou kuchyní. Což se nám, myslím, podařilo.

Byznys vs. rodina

Jsem ráda, že se mi takto daří skloubit podnikání s rodinou, dělám něco smysluplného i děti si to naše podnikání mohou užívat. Často zde i poznají nové kamarády z řad hostů. Letos na jaře jsme zde měli penzion plný rodin s pětiletými dvojčaty. Taková skupina maminku od dvojčat vždycky potěší. Samozřejmě, mnohdy je to těžké. Obzvlášť, když byly děti ještě menší. Situaci neulehčilo ani to, že kluci jsou nedonošení a první rok jsme často jezdili po nejrůznějších lékařských kontrolách. Naštěstí vše dobře dopadlo a kluci se vyvíjejí bez jakýchkoli problémů. Vzkvétající roubenka, spokojení zaměstnanci a dobré reference od hostů jsou mi odměnou a ujištěním, že dělám dobrou věc.

Plány do budoucna

Chci pokračovat v postupných opravách roubenky, zhmotnit naše nápady a projekty, které už máme rozpracované, a nadále poskytovat hostům příjemné místo, kde stráví spokojenou dovolenou a kam se rádi vrátí. V interiéru už máme dlouhodobě rozmyšlený projekt přejmenování pokojů po zaniklých šumavských vesnicích včetně dobových fotek v pokojích, stylových klíčenek a knih s historií dané vesnice. Projekt by měl spatřit světlo světa do konce tohoto roku. Tak se těšíme, že hostům poskytneme vyjma nejrůznějších dobových dekorací další kapku historie a vrátíme je tak zpět časem.

Jsem Maminka roku?

Do soutěže mě přihlásila kamarádka s cílem zviditelnit můj příběh, jak se dá se třemi malými dětmi úspěšně podnikat, což může být pro ostatní maminky inspirací. Zároveň jsme všichni rádi, že prostřednictvím časopisu můžeme pozvat čtenáře a čtenářky Maminky, aby si přijeli zažít kouzlo roubenky na vlastní kůži. Průběh soutěže jsem vzhledem ke svému vytížení pozorovala jako z rychlíku. Mé dny jsou opravdu hektické. A proč bych měla být Maminkou roku zrovna já? Protože se tak každý den opravdu cítím, sama pro sebe, nehledě na jakékoli soutěže. Když ukládám spokojené děti do postýlek, bez ohledu na to, zda jsme prožili pohodový den, anebo jeden z těch mnoha ex- trémně náročných dní, a k tomu vím, že v penzionu běží vše, jak má, mám důvod být na celou naši rodinu pyšná.

Komentáře