Štěpánka Švarcová

Rozhodli jsme se přestěhovat z městského bytu na polosamotu do jurty. Já a můj přítel jsme chtěli, aby naše dítě udělalo první krůčky v přírodě. Začátky nebyly lehké, jelikož jsme první rok fungovali bez vody, prvních pár týdnů bez elektřiny a záchod jsme měli suchý. Za to, abychom našli klid v duši, nám to ale stálo. Naše Evička tam má už své „doma“. Do budoucna bychom tam chtěli vybudovat lesní výtvarný klub pro místní děti. Cítíme se svobodně, v dnešní nelehké době máme minimální náklady. Za naší jurtou, která má přístavek, máme mlýnský náhon, ve kterém jsme se koupali i přes zimu, pro Evičku jsme vodu vozili z bytu mých rodičů v kanystrech a prali prádlo také tam. Jurta se dá krásně vytopit i přes zimu, ale musíte topit neustále. Myslím, že tato zkušenost nám dala hlavně spojení s přírodou. Člověk vnímá každou malou změnu ročního období. Nikdy nebudu litovat tohoto rozhodnutí. Mám pocit, že naše dcera je tam naprosto šťastná.