Monika Labajová

Spíše bych se nazvala ženou, která bojovala 26 let o rodičovství, až se jej v pozdním věku matky rodičky konečně dočkala. Je to cesta běžné dívky s běžným snem. Vdát se, mít dobrého muže, práci a rodinu o dvou dětech. Místo toho na cestě životem byl hodný muž, ten děti nakonec nechtěl, tak jsme se rozešli. Byl jiný muž, nastala zdravotní selhání, komplikace, ztráta těhotenství, nepochopení, rozchody, zdravotní boje o šanci mít vůbec dítě, naděje a posléze zklamání, po mnoho let až po rezignaci a rozhodnutí, jak s tím žít. Odešla jsem z lukrativní práce a začala od minimální mzdy a dostala se po letech až k profesi pomáhající dětem. Stále v srdci doufajíc, že jednou se to podaří. Až ve 46 letech se narodil můj zdravý syn. Jsem moc šťastná, že jsem se svého životního snu nevzdala.