Klára Antonova Fischleinová

KLÁRA ANTONOVA FISCHLEINOVÁ SVÝM BLOGEM VYPNI HLAVU OTEVÍRÁ DŮLEŽITÉ TÉMA, O KTERÉM SE MOC NEMLUVÍ. ZAMLKLÉ TĚHOTENSTVÍ, POTRATY A NEPLODNOST. JE PROBLÉM PODLE NÍ OPRAVDU V HLAVĚ? Když jsem v říjnu 2019 v 5. měsíci potratila, mým prvním přáním bylo na to celé zapomenout a nikdy o tom nemluvit. Po pár týdnech jsem si ale uvědomila, že bych tím popírala kus sebe, zlomové období svého života. Rozhodla jsem se, že nedopustím, aby tady naše dcera byla „zbytečně“ a dám smysl její návštěvě. Postupně jsem tedy začala pozorovat, co mi tahle traumatická zkušenost přináší, kam mě vede. Přehodnotila jsem spoustu věcí! Asi dva měsíce poté mě napadlo vytvořit on-line prostor, který bude pomáhat ženám se stejnou bolestí. Dokončila jsem tehdejší pracovní závazky a rozhodla se věnovat čas svému projektu Vypni hlavu. Ze začátku jsem se soustředila hlavně na pomoc ženám po potratu, posléze jsem na vlastní cestě za druhým miminkem rozšířila portfolio témat také o podporu plodnosti, zdravý menstruační cyklus nebo stres a strachy v těhotenství. Mé sledující jsou ženy, které v minulosti nebo aktuálně přišly o miminko a jsou vděčné za prostor, kde to mohou přiznat, kde jim ostatní rozumějí. Velké procento mých sledujících jsou ženy snažící se otěhotnět a také nastávající nebo už zkušené maminky. Tvořím pro ně kromě blogu také instagramový profil, u kterého se snažím o informační hodnotu. Sdílím střípky svého života a témata, která vnímám jako důležitá, zajímavá, inspirativní. Ve spolupráci s různými odborníky vytvářím ještě on-line kurzy, jejichž cílem je rozšířit ženám obzory v tom, jakými cestami se mohou vydat v rámci regenerace po potratu, posílení své i partnerovy plodnosti nebo se informovaně rozhodovat v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Řešíme spoustu věcí, ale pokud se jedná o potrat, tak ženám říkám, aby na sebe v regeneraci nespěchaly a snažily se o další miminko, až se na to budou cítit, bez ohledu na tlak z okolí. Motivuji je, aby se na potrat dívaly jako na bránu do spokojenějšího života. Píšu jim, že jsem se taky cítila neschopná a litovala se, ale dnes už vím, že tahle jizva ke mně patří. Taky jim říkám, ať neplýtvají energií na snahu zapomenout, protože to nejde a hrany těžkých vzpomínek obrousí čas. A ještě ráda doporučuji knihy a metody, které postavily zpátky na nohy mě. Od podzimu se chystám na dálkové studium psychologie, abych svou práci se ženami prohloubila. Potrat a vlastně i každodenní cesta mateřstvím mě naučily neplánovat, takže mám sice stovky nápadů, ale zároveň tvorbu nechávám plynout intuitivně. Síla, kterou překonání těžkostí přináší, je vstupenkou ke kvalitnějšímu prožívání každého dne. Život není černobílý a já bych ráda dalším ženám ukázala všechny ty barvy, které zrovna přes slzy nevidí.